Objevte podcasty Estav.tv na Spotify

Vlastníci objektu často neužívají budovu v souladu s požárněbezpečnostním řešením
Přehrát video

00:00

20:06

Vlastníci objektu často neužívají budovu v souladu s požárněbezpečnostním řešením

Video Audio Zkopírováno do schránky

5. května 2023 15:25 • estav.tv

Přehrát pouze zvuk
Sdílet

Poslechněte si rozhovor s Radkem Kislingerem, soudním znalcem Znalecké kanceláře PKPO v oboru požární ochrana se specializací na vyšetřování požárů. Radek Kislinger působí také jako rizikový inženýr v pojišťovnictví a ve své praxi registruje trend, kdy nutnost měnit způsoby užívání staveb nebo prostory v nich vedou k tomu, že majitelé často nevědomky způsobí porušení konceptu požární bezpečnosti budovy.

„Já se ve své praxi snažím lidem zdůrazňovat tuto problematiku, protože každé požárněbezpečnostní řešení je jakýmsi návodem, základním kamenem konceptu budovy a je třeba jej znát velice dobře,“ říká Radek Kislinger. „Lidé neznají své objekty. Často neví, že dům byl postaven podle nějakého projektu, že je v něm nějaká koncepce požární ochrany, a že jsou dána pravidla, jak se má objekt v případě požáru užívat.“

Mnoho majitelů vnímá podle Radka Kislingera tuto dokumentaci jako něco, co se dělá jen pro potřeby kolaudací v rámci nové výstavby nebo změn užívání staveb. Zapomínají, že je tato dokumentace jakýmsi rodným listem a návodem, jak má budova stále vypadat a jak má být užívána. Zejména v požární ochraně si lidé vůbec neuvědomují, jak je tento obor nitkovitě propleten s různými technickými detaily budovy, a jak je snadné jedním špatným technickým zásahem narušit celý požárně bezpečnostní koncept.

Podrobněji v rozhovoru s Radkem Kislingerem ve studiu ESTAV.tv

Články na TZB-info

29. prosince 2025 | Ing. Petr Michal Zkušenosti z provozu tepelných čerpadel 18: Nejčastější příčiny poruch kompresoru Výměna kompresoru je nákladná a provést ji odborně správně mimo závod, kde bylo tepelné čerpadlo vyrobeno, nemusí být někdy ani možné. Nejčastější příčinou poruch kompresorů není vadná konstrukce, ale provoz v podmínkách, pro které nebyl kompresor navržen. 29. prosince 2025 | Ing. arch. at Bc. Petr Hejtmánek, Ph.D. Požární pásy v dřevostavbách Rostoucí využívání hořlavých fasádních materiálů spolu s rozvojem vícepodlažních dřevostaveb zvyšuje potřebu účinných prvků pasivní požární ochrany. Požární pásy omezují vertikální šíření požáru po fasádě, jejich návrh je však u vyšších dřevostaveb komplikován požadavky na nehořlavost. Článek shrnuje evropské přístupy a požadavky české legislativy včetně nové Přílohy K normy ČSN 73 0802 ed. 2 + Z1 (2025), která umožňuje použití pásů DP2 u dřevostaveb s požární výškou nad 12 m. Experimentálně byl ověřen fasádní panel Envilop Fire jako požární pás DP2 ve třech požárních zkouškách v peci MiniFUR dle ISO 834. Kritériem byla teplota dřevěné nosné konstrukce do 350 °C a vizuální hodnocení. První varianta DP2 s jednovrstvým obkladem selhala kvůli netěsněným spárám a lokálnímu zuhelnatění, druhá varianta s dvojitým obkladem splnila všechna kritéria. Výsledky potvrzují použitelnost pásů DP2 pro výškové dřevostavby, přičemž klíčové je správné provedení detailů. 28. prosince 2025 | PhDr. Martin Novotný, Ph.D. Souhrnná mapová databáze historických hliněných staveb v ČR Stavění z nepálené hlíny si získává stále větší pozornost, a to i díky tomu, že u nás najdeme řadu kvalitních historických i současných hliněných staveb. Doložení rozsahu hliněného stavebního fondu má potenciál posílit vnímání hliněného stavitelství jako hodnotné součásti kulturního dědictví i jako perspektivního nástroje udržitelné výstavby. Příspěvek představuje výzkumný rámec, metodologii a východiska připravovaného mapového výstupu Historické hliněné stavby v ČR, jehož cílem je systematicky zmapovat výskyt, četnost a typologii těchto objektů.