Hoří! Jak skutečně probíhá požár v bytě? Času je zoufale málo. Plameny jsou jen malá část problému. Scénám z filmů nevěřte
Instalace a energie
estav.tv • 12. července 2025 1:00
00:00
33:58
22. března 2023 1:00 • estav.tv
Ničivé zemětřesení v Turecku a v Sýrii vyvolává otázky, jak je možné, že při současné úrovni znalostí a technické vyspělosti má zemětřesení takové následky? Jaký je rozdíl mezi konstrukcemi, které neodolaly a které naopak vydržely jen s menšími následky? Pozvání do studia přijali prof. Jiří Máca, děkan Fakulty stavební ČVUT v Praze, a Dr. Jan Burjánek z Geofyzikálního ústavu AVČR.
6. února zasáhlo Turecko a Sýrii silné zemětřesení s následky, které si málokdo z nás dokáže představit. Počet obětí se podle údajů agentury Reuters již blíží 52 tisícům osob, zničeno bylo přes 200 tisíc budov, opustit domovy muselo 2,4 milionu lidí.
Jan Burjánek v podcastu na ESTAV.tv upřesňuje, že v zasažené oblasti došlo k dvojitému jevu s magnitudem 7.8 a 7.6 v rozpětí několika hodin. „Nedá se říci, že by tento jev byl něčím abnormální nebo výjimečný,“ vysvětluje Jan Burjánek. „Tato oblast, kde se ta zemětřesení odehrála, je známá. Odhadované seismické ohrožení je tam vysoké. Nedá se mluvit o překvapení.“
K podobně velkým jevům s magnitudem 7 až 7.9 dochází globálně v průměru dvanáctkrát ročně. Postižená oblast byla ve 20. století seismicky klidnější, ale v historickém katalogu (před rokem 1900) se nachází několik srovnatelných jevů.
Výše škod je podle slov Jana Burjánka úměrná nejen síle otřesů, ale též hustotě osídlení, stabilitě budov a infrastruktury. V tomto konkrtétním případě jde o hustě obydlenou oblast v bezprostřední blízkosti rozrhaní listosférických desek.
„Zranitelnost staveb se v zásadě vyjadřuje poměrem staveb, které nějakým způsobem byly zajištěny proti zemětřesení, to znamená, byly navrženy podle nejnovějších zásad, a těch staveb, které takto zajištěny nebyly,“ říká Jiří Máca. „Je zcela nepochybné, že zranitelnost v Turecku byla poměrně vysoká, to znamená, že kvalitních staveb tam nebylo tolik.“
Jakými veličinami se hodnotí zemětřesení a jak se hodnotilo před tím, než byly k dispozici exaktní měřicí metody, jak mají být navrhovány železobetonové konstrukce včetně vyztužení jednotlivých prvků, jaké zásady platí pro ocelové konstrukce a jejich styčníky, to vše a řadu dalších zajímavostí si můžete poslechnout v podcastu s prof. Jiřím Mácou, děkanem Fakulty stavební ČVUT v Praze a vedoucím Katedry mechaniky na stejné fakultě, a Dr. Janem Burjánkem z Geofyzikálního ústavu AVČR.
Hoří! Jak skutečně probíhá požár v bytě? Času je zoufale málo. Plameny jsou jen malá část problému. Scénám z filmů nevěřte
Instalace a energie
estav.tv • 12. července 2025 1:00
Dveře se skrytými zárubněmi Dorsis mohou být i akustické, protipožární či bezpečnostní
Stavba
estav.tv • 11. července 2025 1:00
Kemp Brdy – malebné místo s historií i brána do čarovných Brd
Stavba
estav.tv • 10. července 2025 3:00
Kontrolovat hasičáky nestačí. Pravidla v bytovém domě nastavuje požárně bezpečnostní řešení. Předsedové SVJ ho musí znát a dodržovat
Instalace a energie
estav.tv • 4. července 2025 1:00
Kdy a proč je povinná instalace akumulační nádrže u kotlů na pevná paliva?
Podcasty
estav.tv • 1. července 2025 10:20
Neoprávněná stavba veřejné komunikace a nájemné z pozemků veřejné infrastruktury
Stavba
estav.tv • 1. července 2025 2:00
Odkaz byl zkopírován do schránky